home

kategorie

Vyhledávání Rozšířené vyhledávání

Givt

 


Maskot

Facebook

 


 

 


Kalendář akcí

< Září 2017 >
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
Zobrazit vše

OdběryPokud máte zájem o pravidelné informace o novinkách na našich stránkách, zaregistrujte se k odběru právě zde.



Počet odběratelů: 49Úprava odběrů

134

Je-li zkouška založena na práci s přineseným textem, zapomenete knihu doma.
Podle rozsahu potřebné pomoci a věku žadatele se stanoví stupeň závislosti, který je spojen s finančním příspěvkem. Zákon dělí závislost na pomoci druhých do čtyř stupňů: lehká závislost, středně těžká závislost, těžká závislost a úplná závislost. Výše přípěvku dle jednotlivých stupňů závislosti je tedy následující:

Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
  • stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby
  • stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb
  • stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb
  • stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby. 
 
Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
  • stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby
  • stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb
  • stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb
  • stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. 
 
Výše příspěvku dle jednotlivých stupňů závislosti je tedy následující:
 
A)  Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za jeden kalendářní měsíc:
 

I. stupeň (lehká závislost)                  3 000 Kč

II. stupeň (středně těžká závislost)   6 000 Kč

III. stupeň (těžká závislost)                9 000 Kč

IV. stupeň (úplná závislost)             12 000 Kč

 
B)  Výše příspěvku pro osoby nad 18 let věku činí za jeden kalendářní měsíc:
 

I. stupeň (lehká závislost)                     800 Kč

II. stupeň (středně těžká závislost)   4 000 Kč

III. stupeň (těžká závislost)                8 000 Kč

IV.  stupeň (úplná závislost)             12 000 Kč

Tento text si můžete stáhnout ve formátu PDF pro tisk z přílohy tohoto článku.

 

O přípěvek na péči je nutné požádat na krajské pobočce ÚP. Pokud jste z Brna, jedná se o pracoviště na Mojmírově nám. 10


Úřední hodiny: 
Pondělí 7:30 - 17:00
Úterý 7:30 - 14:30
Středa 7:30 - 17:00
Čtvrtek 7:30 - 13:00
Pátek 7:30 - 13:00 (neúřední den, pouze podatelna)

Žádost se podává na předepsaném formuláři, který je k dispozici na úřadu práce nebo si jej můžete stáhnout z portálu MPSV na tomto odkazu
Je nutné vyplnit formulář Žádost o příspěvek na péči i Oznámení o poskytovateli  pomoci. Oba tyto formuláře (soubory PDF) si také můžete stáhnout přímo z příloh tohoto článku.
 

Příspěvek lze použít pouze na výdaje související se zabezpečením pomoci a podpory žadatele.


Kdo poskytuje potřebnou pomoc?
  • Registrovaný poskytovatel sociálních služeb (registr poskytovatelů najdete zde) – uzavírá se smlouva s poskytovatelem (písemná nebo ústní)
  • Osoba blízká – např. rodiče, sourozenci, manžel/ka
  • Asistent sociální péče – např. soused, známý apod., který tuto činnost nevykonává jako podnikatel; s asistentem musí být sepsána písemná dohoda


Povinnosti příjemce příspěvku na péči

  • Příjemce příspěvku je povinen využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou, asistentem sociální péče nebo registrovaným poskytovatelem sociálních služeb.
  • Příjemce nebo jeho zákonný zástupce (rodič) je povinen do 8 dnů písemně ohlásit změny týkající se zajištění pomoci příslušné pobočce úřadu práce.


Povinnosti pečující osoby

  • Člověk, který poskytuje oprávněně pomoc (osoba blízká nebo asistent sociální péče), je povinen v případě hospitalizace závislé osoby v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu tuto skutečnost do 8 dnů písemně ohlásit příslušné pobočce úřadu práíce. Jeho povinností je také písemně ohlásit propuštění z tohoto zařízení.


Formulář „Oznámení o poskytovateli pomoci“, kterým se písemně ohlašují změny týkající se zajištění pomoci, najdete zde nebo v příloze tohoto článku.

  • Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí podle aktivit, které jsou pro jednotlivé základní životní potřeby vymezeny. 
  • Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk fyzické osoby.
  • Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí:
    - tělesné struktury
    - tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, a funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností.
  • Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu. 
  • Posuzuje se, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby. Přitom se přihlíží k tomu, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvale ovlivňuje funkční schopnosti, k výsledku rehabilitace a k adaptaci na zdravotní postižení.
  • U osob, u nichž průběžně dochází ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, trvá sledované období rozhodné pro posouzení závislosti zpravidla jeden rok; funkční schopnost zvládat základní životní potřebu se v takovém případě stanoví tak, aby odpovídala převažujícímu rozsahu schopnosti ve sledovaném období.“
  • Pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 
  • Pokud osoba do 18 let věku nemá z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje ještě vyvinutou schopnost zvládat některou ze základních životních potřeb nebo některou aktivitu, které jsou vymezeny, není pro účely posuzování stupně závislosti považována za osobu, která je neschopna základní životní potřebu zvládat. To neplatí, pokud osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při zvládání základní životní potřeby nebo některé aktivity, které jsou vymezeny, vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
  • Při hodnocení základních životních potřeb pro účely stanovení stupně závislosti se základní životní potřeby, u nichž bylo zjištěno, že je osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat, sčítají.

Tento text najdete ve formě PDF ke stažení v příloze tohoto článku.

 
1) Mobilita:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.
 
2) Orientace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.
 
3) Komunikace:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
 
4) Stravování:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.
 
5) Oblékání a obouvání:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
 
6) Tělesná hygiena:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
 
7) Výkon fyziologické potřeby:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
 
8) Péče o zdraví:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.
 
9) Osobní aktivity:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
 
10) Péče o domácnost:
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.“
 
I tento text najdete v příloze!
 
 
Poslední aktualizace 11.09.2017 13:05:08 stránky tvořeny pomocí systému WPublisher (C)1999-2017 Všechna práva vyhrazena.